Review: Smrt v Benátkách

Smrt v Benátkách – Der Tod in Venedig

Autor – Thomas Mann

Počet stran - 119

Vydáno – 2011

Nakladatelství – Mladá Fronta

Anotace

Stěžejní dílo nositele Nobelovy ceny za literaturu o spisovateli Gustavu von Aschenbachovi a jeho snaze uniknout každodenní rutině cestou. V Benátkách se osudově setkává se čtrnáctiletým Tadziem, který v Aschenbachovi probudí do té doby skrývané homosexuální sklony. Platonické milostné vzplanutí naruší stereotyp spisovatelova života, ale nepřeroste v čin. Na pozadí morové epidemie, která v Benátkách vypukla, zažívá Aschenbach dny největší radosti i strachu.

Recenze

Smrt v Benátkách patří mezi tu literaturu, kterou mnozí označují jako nudná, nicneříkající, složitá na čtení a zastaralá. S jedním musím souhlasit – není to oddechové čtení. Přestože se jedná o opravdu útlou knížečku, obsahuje mnoho myšlenek, nad kterými stojí zapřemýšlet.

Aschenbach je zvláštní muž středního věku, spisovatel, hledající inspiraci a odpočinek v Benátkách. Příběh je zasazen do malebného prostředí italského hotelu, kam se sjíždějí cizinci na odpočinek. Ačkoliv je Aschenbach člověk, který je sám k sobě přísný, má svůj řád, denní režim, z čistého popudu se rozhodne odcestovat a na nějakou dobu „vypnout“. Při procházce po německých ulicích spatří zvláštní postavu u hřbitova a díky ní se rozjíždí nečekané události.

Mann představuje Aschenbachovu touhu po krásnu, obnažuje jeho nitro a utváří zvláštní nevyřčené myšlenky a domněnky. V italských Benátkách se Aschenbach setkává s polskou rodinou, kde spatří objekt svého zájmu. Mladého, nečekaně bledého, blond chlapce ke kterému pocítí prazvláštní sympatie. Pozoruje ho den za dnem a Tadzio, onen chlapec, se stává jeho smyslem života. Během toho se v Benátkách objeví cholera, o které ale nikdo nemluví, jen se krajem line zápach dezinfekce. A ačkoliv Aschenbach zjistí, co se děje, nedokáže odjet a zanechat svou platonickou lásku zde. Prvotní touha ochránit ho, se změní v posedlost sledovat každý Tadziúv krok, a tak se ukrývá v podloubích, nenápadně ho sleduje z lehátka na pláži či od stolu v jídelně.

Poslední dny se ale Aschenbach necítí dobře, přesto se vydává na pláž v poslední den, než navždy ztratí svého Tadzia. Pozoruje ho jak vstupuje do moře a pak se setkají pohledem. V tu chvíli mu padá hlava na hruď a umírá.

Smrt v Benátkách je opravdu zajímavá kniha a zanechala ve mně opravdu znatelnou stopu. Především si myslím, že Tadzio byl pouhou fantazií nemocného Ashenbacha a že pravděpodobně i muž, kterého spatřil u hřbitova byl pouhý přelud a Aschenbach byl již v tu dobu nakažen cholerou. Jsou to jen mé dohady, ale myslím, že Tadzio byl předobrazem krásna, jakéhosi anděla, který provázel Aschenbacha na cestě za smrtí.

„Jen krása, Faidře, pamatuj na to, jen krása je božská a zároveň zjevná, a tudíž je cestou pro smysly, chlapče, je cestou umělce k duchu.“ T. Mann